Září 2014

Blog hop trochu jinak

15. září 2014 v 20:13 Srazy a setkání
Byla jsem oslovena mojí novou papírovou kamarádkou Martinou Silharovou - Valešovou , zda bych se nechtěla zúčastnit akce "Blog hop trochu jinak" .
Začala s ní úžasná scraperka Jessy Christopher - určitě si projděte její blog a odkazy na galerii, tvoří nádherné stránky - a smysl akce tkví v představování prací scrapařek z různých koutů světa.

Já se cítím velice poctěna a udělalo mi to velkou radost a účastním se moc ráda :-) takže tady je má "papírová zpověď" .



1. Na čem právě pracuji


Průběžně se snažím pracovat na svém letošním Project life. Ale momentálně se mi to nedaří, nestíhám :-( Snažím se aspoň průběžně třídit fotky do složek, zapistovat do diáře, schraňovat materiály a snad se mi to povede dohnat.







Občas se naskytne příležitost zatvořit si také jiným způsobem, jako milnulý týden, kdy jsem zařizovala pokojík pro mou švagrovou :-)







2. Jak dlouho mi trvá vytvořit projekt


Nejtěžší pro mě bývá ho vymyslet :-)) sedím nad papíry, přebírám, vyměňuju, přeskládávám, ale v okamžiku, kdy se dostaví nápad, bývám hotová velice rychle.
Loni jsem se celkem pravidelně účastnila akcí na scrapbook.cz. Samozřejmě jsem tvořila vždycky na poslední chvíli, pár hodin před koncem termínu a to mi jde vždycky nejlíp. Většinou jsem pak stránku sfoukla, než se dcera vyspala po obědě. Čím víc mě tlačí čas, tím míň nad tím přemýšlím a tím líp se mi to daří.










3. S čím nejradši pracuji


Nejradši pracuji s fotkami - project life, cestovní deníky, minialba - to mě baví. Ráda do projektů zapracovávám tzv. relikvie - ubrousky, letáky, vstupenky, visačky z oblečení, kousky kůry, peří - prostě věci, které mají s danou fotografií něco společného.







Co se týče scrapbookového materiálu jsou mé oblíbené enamelky, samolepící písmenka a samolepky vůbec, různé provázky, česká razítka od Kety. Velkým pomocníkem je mi ploter Silhouette, který jsem si loni pořídila a snažím se ho využívat co nejvíc - na texty, rámečky, výřezy a spoustu dalšího.






4. Jaký je můj kreativní proces, postup


Pokud bych popsala postup tvorby Project life, má několik kroků. Nejprve samozřejmě fotky, roztřídit, upravit, ořezat, poskládat do koláží. Pak následuje výběr kapes a podel nich rozkres kde co bude. Bez něj bych tvořit nedokázala. Načrtnu si rozdělení kapsy a do každého okénka označí zda tam bude fotky, text nebo jiný materiál. Následuje výběr kartiček nebo podkladových papírů a pak už samotné lepení a zdobení.



Když tvořím cestovní deník na dovolené, lepím většinou po večerech a bez přípravy. Jen si vytisknu fotky na mé milované minitiskárně Canon Selphy a rovnou lepím, většinou do z domova předpřipraveného deníku.










Nejvíc se asi trápím s přáníčky. Dělám je celkem ráda, ale ne zas tak často a ne vždycky jsem s výsledkem spokojená. Brouzdám po Pinterestu a hledám inspiraci a nakonec stejně spáchám něco podle sebe :-)











5. Jak a čím se inspiruji


Mojí inspirací jsou často práce mých scrap kamarádek - brouzdám po jejich galeriích a blocích, na srazech listuji jejich alby a koukám přes rameno, jak tvoří :-) Další velkou inspirací je Pinterest - galerie plná neuvěřitelného množství nápadů.
A pak bývá inspirující samotný materiál - dobrá fotka, skvělý okamžik, který se podařilo zachytit, papíry se kterými se chystám pracovat - například mé oblíbené Simple stories :-))







6. Jaký je můj osobní styl, rukopis


Nevím jak přesně ho označit - asi bych řekla moderní, hravý, barevný, jednoduchý, někdy až minimalistický, veselý.








Hotovo, dopsáno - pokud jste dočetli až sem, máte aspoň malý obrázek o mně a mém tvoření. Budu ráda, pokud se má práce někomu bude líbit a ještě radši, pokud někoho inspiruje :-)

A předávám pomyslnou štafetu svým dvěma scrap kolegyním Veronice Vondrákové - Vonver , jejíž stránky se mi moc líbí, právě pro hravost a barevnost o kterou se snažím i já a Mileně Kouřilové - Kouřilce, která bloguje teprve krátce, ale tvoří už velmi dlouho a krásně, a je na čase, aby se o ní svět taky dozvěděl :-))

Motýli

10. září 2014 v 19:39 Ostatní tvorba
Hrozně ráda něco zařizuji, stěhuji, upravuji, předělávám a nedávno se mi zase po nějaké době naskytla příležitost.

Naše švagrová se přestěhovala do malého pokojíku v rodinném domku na kraji Prahy. Protože je to bydlení zřejmě dočasné, nechtěla moc investovat, jen ho trochu zútulnit. A to se nám myslím společnými silami povedlo :-)

Vyrazily jsme společně na nákupy kam jinam, než do Ikey, s rámcovou představou, co asi budeme potřebovat. Nábytek co tam je zůstane, je to kdysi oblíbený Princip. Nic slavného, ale dá se poměrně dobře kombinovat s jinými kusy nábytku. Jako postel zatím poslouží dosavadní válenda, která se asi časem vymění za širší postel, jen jsme ji přestěhovaly do prostoru za dveře. Tam jsme se rozhodly pomocí japonské stěny vytvořit soukromí a klidný kout na spaní.


Původně jsme to chtěly ladit do tmavě růžové, ale nakonec je z toho fialovo-šedo-bílá kombinace. Koupily jsme krásné zrcadlo, které má na zadní části věšák, již hotové závěsy, ze kterých se mi podařilo přešít závěsy na všechna okna, japonské stěny, povlečení s přehozem a krásné povlaky na polštáře. Na příští nákup už máme vybraná světla a koberec :-)


No a aby to nebylo tak fádní a byl to opravdu holčičí pokoj, tak jsem víkend strávila s Big shotem a šablonou motýlů :-)) Nakrájela jsem si je ze zbytků japonských stěn a ty jimi pomocí tavné pistole polepila. Ze zbylých jsem pak udělala aplikace na zeď. Tam jsem použila samolepící 3d čtverečky a kupodivu to na zdi velmi dobře drží. Ještě jich mám pár schovaných na dozdobení lustru.









Spalo se tam prý dobře :))

Díky za návštěvu a třeba jsem někoho isnpirovala, to bych ráda :-)

Medaile

8. září 2014 v 22:43 Ostatní tvorba
Každý rok, letos už po 8mé se u nás v Buši koná triatlon - Bušmuž . Začalo to jako hurá akce asi 11ti kamarádů, co rádi sportují a letos už bylo závodníků 113 :-))

Jak závodníci trochu zestárli, stali se z nich otcové od rodin a ty rodiny je na závody doprovázejí. Je samozřejmě třeba děti nějak zabavit, než se taťka nebo i mamka vyzávodí, a proto se letos již podruhé konal taky malý závod pro děti.

No a děti mají rády odměny, tak jsem pro ně vyrobila medaile .

Základy jsem si nařezala na plotru Silhouette, slepila a také přidala něco sladkého na zub. Medailí bylo 50 a myslím, že se dostalo na všechny.



A že se líbily :-)))



No a nám se líbilo, že se všem líbilo, a že kromě jednoho odřeného kolena, ramena, pár puchýřů a žihadel jsem jako zdravotník neměla žádný vážný zásah !! A to se muselo na afterparty řádně oslavit .
A to my umíme, spát se šlo se svítáním :-))


Děkuji za nahlédnutí :-)